Oasi birra
Mihttu
- Dán bargobottas analyserejit ohppiid norgga historjjá ovdanbuktima adden dihte man mávssolaš historjjá máŋggabealat ovdanbuktin lea, eamiálbmot- ja unnitlohkohistorjá biddjo guovddážii.
Dát oahpahuslágideapmi sáhttá geavahuvvot iešguđet láhkai čoahkkáigeassin dihte iešguđetge historjjálaš áigodagaid dahje fáttáid: Dan sáhttá atnit geardduheapmin ovdal árvvoštallandilálašvuođa, dahje oasážin nugo oassefáddán. Váldoáigumuš lea váldit fárrui eamiálbmot- ja unnitlohkohistorjjá nu olu áigodagaide historjáoahpahusas go vejolaš, vai eamiálbmot- ja unnitlohkohistorjá ii šatta sierra oasážin, muhto lunddolaš ja laktojuvvon oassin juohke áigodagas.
Norgga historjjás lea sáhka čuvget ja fuomášahttit sápmelaččaid, sámevuođa ja nationála unnitloguid searvadahtti vuogi mielde, dainna lágiin ahte earáid ja iežas historjáovdanbuktin gehččojuvvo moaittadáččat.
Ráhkkaneapmi
Ávžžuhuvvo jurddašit ovdagihtii guđiid áigodagaiguin áigu bargat. Ovdamearkkat áigodagaide mat heivejit bures leat norgga giellahistorjá, sođiid gaskka áigi, čálgostáhta ovdáneapmi, urbaniseren, eanandoalu ođasmahttin ja teknologalaš ovdánahttin. Jus háliida fátmmastit unnitlohkoperspektiivvaid čálgostáhta ovdáneamis, lea ásodat, orutvuohta, ovdamearkkat juoga masa mat leat váikkuhan eamiálbmogiidda ja unnitloguide.
Čađaheapmi
Ráhkkaneapmi
Álggat diimmu individuálalaš bargguin, mas oahppit bláđejit oahppogirjji, juhkkojuvvon materiála ja iežaset notáhtaid. Sii čállet čoavddasániiguin dáhpáhusaid, fáttáid, jahkeloguid, olbmuid maid oaivvildit leat mávssolaččat dan áigeguovdilis áigodahkii. Bivdde sin dasto bidjat čielga sázu 5-10 sáni vuollái mat sin oainnu mielde leat deaŧalaččat ipmirdit áigodaga.
Joavkubargu
Dáhto ohppiid čohkkát ovttas joavkkuin. Joavkomiellahtut juogadit iežaset čoavddasániid guhtet guimmiideasetguin ja ákkastallet manne leat válljen dieid váldodáhpáhusaid/deaŧalaš dáhpáhusaid áigodagas.
Joavku galgá ovttas válljet sullii vihtta čoavddasáni ráhkadan várás iežaset áigelinnjá mas leat deaŧalaš dáhpáhusat áigodagas. Go čoavddasátni lea válljejuvvon, de galgá juohke čoavddasáni čállit čielgasit ovtta kortii, ja čilget čiekŋaleappot vulobealde.
Buot joavkkut fertejit dasto árvvoštallat iežaset áigelinnjáid kritihkalaččat gažaldagaid vuođul maid oahpaheaddji jearrá:
- Man oaidninsajiin muitaluvvo historjá/ guđiid jienaid luoitibehtet iežadet áigelinnjái?
- Guđet oasit historjjás eai muitaluvvo din áigelinnjás? Gávdnojit joavkkus servodagas mat eai fátmmastuvvo din vássán áiggi muitalusas? Jus nu geat? Manne eai leat dát váldon mielde?
- Jus livččiidet sáhttán bidjat liige koartta, maid livččiidet váldán mielde?
Juohke joavku ovdanbuktá iežaset áigelinnjáid. Dat heŋgejuvvojit luohkálatnjii. Digaštallet
Loahpalaš guorahallan
Juohke joavku ovdanbuktá iežaset áigelinnjáid. Dat heŋgejuvvojit luohkálatnjii. Digaštallet loahpahettiin diimmu man mávssolaš lea addit eamiálbmogiid ja unnitloguid historjái saji historjáoahpahusas, ja oaidnit eará perspektiivvaid ja joavkkuid go dan maid eanetlogu historjá sáhttá addit.
